Časopis Eating and Living Gluten Free se zabývá lepkem ve stravě a vyvrací mýty o celiakii. Jeho přispěvatelka Sarah Chadwick zpracovala zajímavý článek, o který bychom se s vámi rádi podělili.
(článek jsme přeložili, upravili a doplnili)

Vyvracíme mýty o celiakii

Mýtus číslo jedna: Neexistuje taková věc jako celiatická choroba.
Popovídejte si se 70 000 členy charitativní organizace Coeliac UK – ti vám řeknou opak! A myslíme si, že i naše komunita celiatiků na Slovensku by tento mýtus vyvrátila. Celiakie není alergie na jídlo nebo intolerance, ale autoimunitní choroba způsobená reakcí na gluten. Nutriční terapeut Christine Kjeldbjerg (www.ck-health.com) řekl: „Oficiální data ukazují, že chorobou trpí 1 ze 100, ale odhaduje se mnohem více nezjištěných případů, ve kterých lidé trpí bez toho že by vyhledávali pomoc.“

Mýtus číslo dvě: Lepek je nevyhnutelnou součastí vyvážené stravy.
Úplně nepravdivé! Mnoho lidí na celém světě jí přirozeně bezlepková jídla nebo s nízkým obsahem lepku a netrpí žádnými škodlivými vedlejšími efekty. Vezměte si například Asii, kde hlavní potravou je rýže. Nutriční terapeut Christine Kjeldbjerg (www.ck-health.com) řekla: „Pokud tu jsou nevyhnutelné tuky a aminokyseliny, neexistuje taková věc jako nevyhnutelné sacharidy. Všechny potřebné sacharidy můžeme získat ze zeleniny.“

Mýtus číslo tři: Nemůžete být ‘citlivý’ na lepek – buď jste celiatik nebo ne.
Většina specialistů na celiakii neodmítá bezprostředně citlivost na gluten- možná protože kožní choroba dermatitis herpetiformis se původně nepovažovala za souvicející s lepkem, ale nyní je rozpoznaná jako symptom celiakie. Rachel Begun, odbornička na výživu a bezlepkový životní styl tvrdí: „Pokud nemáme lekářskou definici citlivosti na lepek, Non-Coeliac Gluten Sensitivity (NCGS) je výraz používaný pro lidi, kteří mají zkušenost s těmito symptomy když snědli lepek, ale jejichž testy na celiatickou chorobu nebo alergii na pšenici byly negativní. Často zjištěné příznaky jsou jasnější, když člověk zkusí bezlepkovou dietu.

Mýtus číslo čtyři: Být bezlepkáč je drahé.
Někdy to byl ten případ, ale dnes, kromě toho, že mají celiatici na výběr, pokud máte potvrzení od lekáře, že jste celiatik, můžete si bezlepkové produkty kupovat v lekárně na předpis, za zlomek ceny. Ušetřit můžete například tím, že si budete doma připravovat vlastní bezlepkové potraviny z bezlepkových moučných směsí nebo polotovarů. I když nezůstávají bezlepkové potraviny dlouhodobě čerstvé nebo měkké, dají se zmrazit a v případě potřeby jen ohřít v mikrovlnce a podobně.

Mýtus číslo pět: Bez lepku znamená bez chuti.
Některé bezlepkové produkty můžou být suché a drobivé, ale toto se dá vyřešit přidáním surovin jako je přírodní jogurt nebo smetana či smetanový sýr. Vhodná je i kombinace bezlepkových moučných směsí s přirozeně bezlepkovými moukami, jako je amarantová nebo pohanková. Hannah Miles, šéfkuchařka a autorka (www.hannahscountrykitchen.com blogspot.co.uk), říká „Díky částečnému použití mletých mandlí namísto některých z mouk, vznikne krásná textura koláče.“

Mýtus číslo šest: Pšenice a lepek – to je to samé.
Výrazy ‘pšenice’ a ‘lepek’ jsou často zaměnitelné, ale není to to samé. Lepek je bílkovina nacházející se v pšenici a pokud všechna pšenice obsahuje lepek, není všechen lepek pochází ze pšenice. Někteří lidé reagují na všechen gluten a někteří jsou intolerantní nebo až alergičtí jen na pšeniční lepek. Pro tyto lidi, produkty, které používají deglutenizovanou (s redukovaným obsahem) pšenici nejsou vhodné, ale zase mohou být tolerantní na nepšeničný chléb.

Mýtus číslo sedm: Přecejen, jeden malý kousek chleba nemůže ublížit….
Ale může! Příznaky se mohou objevit do několika hodin a mohou zahrnovat průjem a zvracení, které může trvat i několik dní. Lepek se může objevit i v nepravděpodobných produktech jako modrý sýr, hot dog, léky nebo dokonce kosmetika. Rachel říká:“ Bezlepkové jídlo může být kontaminované prostřednictvím drobků z chleba v topinkovači, desky na řezání nebo v jiných kuchyňských nářadích.“